Ekonomika Ruska | |
---|---|
Pohled na centrum Moskva-City | |
Pořadí | HDP 6. místo (PPP) / 12. místo (nominálně) |
Měna | Ruský rubl (RUB, ₽) |
Fiskální období | kalendářní rok |
Obchodní organizace | WTO, SNS, BRICS, GECF, APEC, EAEU, G20 a další |
Statistické údaje | |
Populace | ▬ 146 749 000 (2020)[1] |
HDP | 1 560 miliard USD (nominálně - 2017) 3 938 miliard USD (PPP - 2017) [2] |
Změna HDP | ▲ 1,3% (2019) [3] |
HDP na obyvatele | 10 608 USD (nominálně)
[4] |
HDP podle sektorů | zemědělství: 4,7 % průmysl: 32,4 % služby: 62,3 % (odhad 2017) |
Inflace (CPI) | 2,5% (2017)[6] |
Míra chudoby | 13,4 % (2015) |
Pracovní síla | 76,5 mil. (odhad 2017) [7] |
Pracovní síla podle sektorů | zemědělství: 9,4% průmysl: 27,6% služby: 63% |
Nezaměstnanost | 5,1 % (prosinec 2017)[7] |
Průměrná hrubá mzda | 49 693 RUB (2020)[8] |
Index snadnosti podnikání | 40. místo (2017)[9] |
Zahraničí | |
Hrubý zahraniční dluh | 529,6 mld. USD (2017)[10] |
Veřejné finance | |
Veřejný dluh | 10,6 % HDP (2017) [11] |
Rating | BBB-/A-3 pozitivní (S&P)[12] Ba1 stabilní (Moody's)[13] BBB- stabilní (Fitch)[14] |
Ruská ekonomika je ekonomikou smíšeného typu silně závislou na využívání bohatých přírodních zdrojů a rozsáhlém zbrojním průmyslu. Značná část příjmů je realizována ve státem vlastněných nebo kontrolovaných strategických odvětvích. Velká rozloha Ruska je důležitým určujícím faktorem jeho hospodářské činnosti, přičemž některé zdroje odhadují, že se v Rusku nachází více než 30 procent světových přírodních zdrojů.[15][16][17] Světová banka odhaduje celkovou hodnotu ruských přírodních zdrojů 75 bilionů dolarů.[18][19]
V 90. letech 20. století prošla výraznou transformací centrálně plánované ekonomiky bývalého Sovětského svazu na ekonomiku tržního hospodářství. V rámci tohoto procesu proběhla rozsáhlá privatizace mnoha odvětví průmyslu včetně těžařství a stavebnictví a dále i zemědělství, bankovnictví, pojišťovnictví a mnoha odvětví služeb. Do určité míry se privatizace postupně týkala i energetiky, nikoliv však zbrojního průmyslu.
Rozpad Sovětského svazu v roce 1991 a s ním spojené hluboké změny v podmínkách hospodaření však přivedly ruskou ekonomiku do období hospodářské recese trvající až do roku 1999. Následný výrazný ekonomický růst byl do jisté míry ovlivněn růstem cen surovin na světových trzích, doprovázeným zvýšením ruského exportu ropy a zemního plynu do evropských zemí. Přispěly však k němu politická stabilizace tohoto rozsáhlého státu a důslednější hospodářská politika. Období růstu bylo přerušeno globální ekonomickou krizí v roce 2008 a poklesem cen surovin. To mělo negativní dopady na indexy ruského akciového trhu, oslabení rublu, zvýšení nezaměstnanosti a snížení přílivu kapitálu do ruské ekonomiky.[20]
Po krátkém propadu v letech 2008–2009 pokračovala od roku 2010 další fáze růstu ruské ekonomiky, ovšem jeho hodnoty již nedosahovaly úrovní z let 2000 až 2007. Od roku 2012 bylo zřetelné zpomalování, a to i přes vysokou úroveň cen surovin, která přetrvávala až do poloviny roku 2014.[21] Mezi lety 2008 a 2013 byla Moskva opakovaně označována jako město s nejvíce miliardáři.[22] Rusko mělo k roku 2017 šestý největší HDP měřený paritou kupní síly na světě.[23]
Po anexi Krymu Ruskou federací a následném propuknutí ukrajinské krize v roce 2014 byla ruská ekonomika postižena mezinárodními sankcemi. Současně s tím došlo k výraznému poklesu cen ropy a zemního plynu na globálních trzích, přičemž souběh těchto vlivů způsobil nestabilitu kurzovního vývoje rublu a pokles příjmů ruského státního rozpočtu.[24] Tyto vlivy také přispěly k propadu ruského HDP. Zatímco roce 2014 činil růst HDP +0,6 %, v následujícím roce 2015 došlo k propadu o 2,8 %. V roce 2016 poklesl ruský HDP o 0,2 %. Pro rok 2017 očekávala Světová banka mírné oživení hospodářské činnosti a vzrůst ruského HDP o 1,5 %.
<ref>
; citaci označené Telegraph
není určen žádný text© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search